Já už tam nechci být

06. 06. 2008 | † 22. 10. 2011 | kód autora: Sfr

Ve vzduchu cítím prázdniny. Tím víc je pro mě horší sedět ve škole a poslouchat kecy, z kterých nevím jestli ještě stihnem písemku nebo ne. Jako je mi jasný, že si teď určitě říkáte, že se musím učit a umět i to, z čeho písemku nepíšem. Ale znáte to, nějaké blbé kmity nebo plazy nebo dusíkatý deriváty mě opravdu neinteresují.

Nejhorší hodinou v tomhle týdnu byla asi hudebka. Dvě hodiny sedíme v aule a posloucháme kecy o nějakých hudebních formách. Dvě hodiny! Já odpočítávala každou minutu. Většina třídy spala nebo si tam dělala něco jinýho. Další TRAGIC hodina byla dvouhodinovka laboratorních cvičení z chemie. Tu druhou hodinu jsem tam jenom seděla a kreslila obrázky. To už opravdu nešlo tam sedět v té smradlavé laboratoři a počítat koncentrace a hmotnostní zlomky atd... A klidně si myslete, že jsem blbá, páč někteří fakt počítali a šlo jim to, ale já už nemám sílu. Dávám jedině pozor v dějepise - snad jako jediná ze třídy a v ruštině. Je to špatný s tou školou a se mnou. Ještě cca 14 dnů boje o lepší známky. To nepřežiju. Každej rok si v dubnu myslím, jak to bude v klidu a každej rok v červnu nervím jak prase...

Asi už začnu dělat řidičák. Peníze mám sehnaný, přihlášku už doma. V pondělí si zajdu k doktorce pro razítko a už budu moct mít první jízdu. Jsem na sebe velice zvědavá. Auto jsem v životě neřídila. A pokud to dopadne jak dneska s kolem, tak nevím.... Tak jsem si tak vyjela na kole a když jsem měla v Rousínově přejet křižovatku přes tu celou státní silnic, tak to nešl

. Stoupla jsme si tak blbě, že se za mnou zařadila kolona asi 7 aut a všichni čekali než se odvážím přejet na druhou stranu silnice. Začínala jsem být ve stresu, protože shora pořád jelo auto, zdola taky.. Div divoucí, že na mě nezačali troubit. Nakonec jsem asi po 5 minutách přejela. Omlouvám se Vám řidiči za zdržení.

Už si plánuju prázdniny. Vypůjčím si v knihovně strašně moc knížek a ty budu MUSET přečíst, páč přes školní rok je na to málo času a pak čtu na úkor školy, i když čtení je mnohem lepší. Pak samozřejmě budu chodit do práce. To je number 1. Potřebuju si vydělat moc peněz, takže se ze mě stane minimálně na červenec úderník (jsem placená od hodiny). Pak samozřejmě DOUFÁM, že budem jezdit na čochy a na nějaký koncerty. A pak DOUFÁM, že budem jezdit na kolečkáčích, který si plánuju kupovat. Jo a zapomněla jsem na kolo - to je samozřejmost.

A prostě když si tohle všechno představíte, jak si tam pařím někde pod širým nebem v Ruprechtově, nebo jedu na kole někam, nebo si čtu, nebo jedu na kolečkáče, tak to su zvědavá, kdo z Vás by se chtěl ještě učit...JEŠTĚ 2 týdny do uzavření známek. A pak stejně budem ještě probírat.

Ještě, že v pondělí stávkujem....

Zobrazit další články tohoto autora

Související články